Pro vzpruhu do ženského kruhu

Posledních několik měsíců trávím každý pondělní večer ve společnosti žen. Nikdy bych nevěřila, že mě to bude tak náramně bavit. Vlastně si už ani nedovedu představit, jaké je nemít „svůj kruh“.

Co je ženský kruh?

Ženy od nepaměti tvořily kruhy, v rámci kterých se inspirovaly, předávaly tradice, zkušenosti a životní moudrost, vyprávěly příběhy, opečovávaly se, pomáhaly si a vytvářely sesterská pouta. Ať už to bylo společenství žen jedné rodiny, nebo sousedky na vesnici.

Postupně tato setkání semlela doba a rozdělení rodin na malé buňky žijící nejlépe každá v jiném městě.

Momentálně jsme všichni v desítkách skupin na facebooku, ale ruku na srdce. Kromě kolektivu v práci nebo ve škole, má málokdo z nás skupinku přátel, se kterou by se pravidelně každý týden setkával.

Chlapi ještě jakž takž. Potkávají se na pivu v oblíbené hospodě, na zápase svého hokejového či fotbalového klubu, či v tělocvičně na nohejbalu.

Říkáte si možná co ty kavárny, bary a vinárny věčně plné žen sedících u jednoho stolu, hlasitě se smějících a vykecávajících o všem možném, či pomlouvajících chlapy? Toto nejsou kruhy?

V jistém smyslu ano, ale ne ty o kterých dnes mluvím.

Není kruh jako kruh

Novodobý ženský kruh není jen ezo variantou večírku s kámoškama.

Je to setkání žen, které přišly, aby kultivovaly ženskou energii, načerpaly sílu z příběhů jiných žen a pootevřením svého nitra poznaly líp i sebe.

V práci jsme mívaly utužený ženský kolektiv. Byly jme spolu od rána do večera, v nocí pařily na divadelních večírcích, nebo se jen tak zakecaly u petky vína do dvou do rána. Vyměňovaly jsme si oblečení, říkaly si největší intimnosti, šťavnatě pomlouvaly (někdy:)), předávaly zkušenosti a pomáhaly si.

A přece když to porovnám s ženskými kruhy, na které chodím teď, zřetelně vidím, že je to něco docela jiného.

Jiného, ne lepšího.

Na novodobý ženský kruh totiž chodíte hlavně kvůli sobě. Ne kvůli kamarádce, která potřebuje spravit náladu, nebo kvůli náramně se bavící partě.

Dloouho mě lákalo si kruhy vyzkoušet. Ani nevím proč. Hodně mě motivoval film Červený stan (doporučuju) a líbilo se mi mít kolem sebe ženy, které by mě mohly nějak obohatit a inspirovat.

Taky jsem měla potřebu sdílení nově nabytých vědomosti z oboru cykličnosti a mužsko-ženských polarit.

V neposlední řade se mi líbila magická aura slovního spojení „ženský kruh“.

Představím si vždycky slet čarodějek, sabat, nebo magický rituál. A po tom, jako věrný fanoušek Harryho Pottera, přece nemůžu netoužit :)

Jak kruh probíhá?

Příjdete do místnosti, kde jsou na zemi svíčky, červený kobereček, karty, dobrůtky k snědku, kolem polštářky na sezení a ve vzduchu vůně eukalyptu a vonných tyčinek.

Ženy si posedají a je cítit zvláštní napětí a téměř až posvátná atmosféra.

Žena, která kruh vede, setkání zahájí úvodní meditací, respektivě vyklidněním se a napojením na sebe. Následuje postupně představování a úvod do tématu setkání.

Každý kruh má jiné téma, kolem kterého se večer točí.

Cykličnost, mateřství, menstruace, stáří, sexualita, polarity, sebeláska, muži, tělo, sny...

Témat je mnoho a je hrozně zajimavé sledovat, kam až můžou dojít.

Každá žena v průběhu večera dostane prostor vyprávět svůj, s tématem související, příběh.

Kruhy, na které chodívam já (zde) nejsou založené na schématu guru a jeho žáci, ale jsou vedené formou rovnocenné diskuze.

Každá žena večer vytváří. Jediným pravidlem je neskákat do řeči a nerušit cizí vyprávění.

Proč na kruh?

Myslím, že cokoliv bych napsala, nebude stačit k popsání toho zvláštně komfortního pocitu, který se ve vás po kruhu rozhostí.

Možná je to tou ženskou energií, klidem, který v mísnosti panuje, vůní či světlem. Příběhy, které uslyšíte nebo možností vyřknout věci, které jste třeba ještě nikdy nikomu neříkali.

Určitě od každého něco.

Také jsme si s holkama všimly, že ať už přijdeme jakkoliv unavené a zpruzené, odcházíme s mnohem lepší náladou a blaženým pocitem na duši.

To jsou okamžité účinky.

Díky tomu, že na kruhy už chodím nějaký ten pátek, můžu pozorovat i ty dlouhodobější.

Jako třeba:

• odvaha - už se tolik nebojím a nestydím se mluvit o svých niterních záležitostech se známými

• schopnost vyjádřit se - jelikož nejsem 100% Češka a má čestina je někdy hodně divoká (jak jste si možná mohli všimnout i na blogu), možnost mít několikaminutový ,,projev“ bez přerušování je pro mně výzvou. Ono se to nezdá, ale zkuste 10 minut vyprávět tak, aby to mělo ruce a nohy, konec i začátek. Neříkám, že se nám to pokaždé daří, nicméně minimálně u sebe pozoruji velký progres

• nacítění se na sebe - bohužel mluvit o svých emocích není v naši zeměpisné šířce stále v kurzu. Mluvit, ani si je dovolit prožívat. Je skvělé přijít do společnosti, kde jsou vaše emoce naopak vítány a vy si je můžete v klidu prožit, bez odsuzování

• sebeláska - kruhy mně učí mít se ráda, takovou jaká jsem. Jó, je to klišé, já vím. Ale je to pravda. Když vás devět žen začne mít rádo, obdivovat vás a respektovat, je to taková dávka sebevědomí, že i ta nejurputnější negativistka ve vás roztaje. Nemám o sobě vysoké mínění a nepřipadám si hezká. Díky kruhům mně tyto myšlenky napadají stále méně. Bingo! :)

• širší kontext - je jedno co momentálně řešíte. Jakmile požádáte váš kruh o pomoc, vznikne barevná škála názorů, které najednou na danou věc vrhnou úplně jiné světlo

• umění nalouchat - jsem děsně ukecaná a poslouchat někoho, aniž bych mu skákala do řeči a něco nedodala, je téměř nemožné. Nicméně díky kruhům tuto vlastnost pomalu trénuju

• léčení se - sdílení intimních zážitků a zkušenstí umí být vskutku terapeutické. K započetí léčení traumat někdy stačí vyslovit nahlas a pojmenovat některé své vzpomínky.

A v neposlední řáde:

• nová přátelství - v lednu jsme vytvořily tzv. uzavřený kruh, říkáme mu "sesterský". Ten se asi nejvíce podobá původní podobě kruhů žen fungujících v rámci nějaké komunity. Je nás deset. Deset žen, které by se normálně nikdy nesetkaly. Díky povaze témat našich setkání došlo k rychlému utužení přátelství a cítíme se spolu velmi dobře. Je to zvláštní, protože neznáme někdy ani svoje příjmení, věk nebo odkud pocházíme. Přitom o sobě navzájem mnohdy víme mnohem víc, než o jiných kamarádech, se kterými jsme se seznámily klasickým způsobem.

A co to kouzlení a rituály?

Vznik takto blízkého sesterského kruhu nahrává již zmíněným rituálům, setkáním plným symbolických aktů, která slouží konkrétnímu záměru.

V březnu jsme se tak sešly u ohně a uvítaly jaro pomyslným spálením věcí, které nám už neslouží.

V plánu je několik dalších rituálů, včetně mého předsvatebního, který bude takovou vědomější formou rozlučky se svobodou.

A je to pro mně?

Asi si říkáte: dobrá, ale pro mně to prostě není.

Já jsem si taky myslela, že na to nejsem. Přišlo mi to hrozně ezo, bláznivé a nepřirozené.

Jak moc jsem se mýlila.

Nenechte se zmást svíčkama, tarotovými kartami či výzdobou místnosti. O té to stejně není.

Myslím si, že to je jenom o překonání nějaké své stereotypické představy. Protože nakonec stejně zjistíte, že v tom kruhu sedíte s ženskýma, které to mají uplně stejně jako vy - nemají rády ezo bláboly, andílky, modly či drahé kameny uprostřed kruhu, ale mají prostě velkou potřebu setkávání a sdílení s jinými ženami.

Kam na kruhy?

Hledejte (nejlépe na FB) v místě svého bydliště. V Brně a Praze jich je už docela hodně a věřím že i ženy v menších městech brzy najdou zalíbení ve společném sdílení a trávení času v ženské energii.

V Brně doporučuji spolek Kruh. Na rozdíl od jiných vám neurve peněženku, setkání probíhají

třikrát týdně, takže si určitě vyberete termín, a jako bonus: holky, které je vedou jsou skvělé a určitě se s nimi budete cítit příjemně hned od první chvíle. A to je důležité.

Nová vášeň

Nikdy jsem si nemyslela, že mě kruhy tolik chytnou. Je to asi ve velké míře silou a krásou žen našeho sesterského kruhu, úlevou po sdílení tíživých témat, nespoutanými výbuchy smíchu, pohodou, absencí rivality a hlavně proudící inspirací, která konkrétně mně nakopla třeba začít blogovat :)