To ne já, to moje Schauma! Tak určitě… :)

Už víc jak půl roku jsem si neumyla vlasy běžným šampónem a nemůžu si to vynachválit. Co používám?

Vlasy mám od puberty spíše mastné, jemné a úplně rovné (a přitom si tak přeji kudrny...nebo

aspoň jednu malou vlnku! ). A taky nejsou nijak extra husté. Čili nic moc kombinace, ale už jsem se s ní smířila.

Nikdy jsem s vlasy žádný velký problém neměla, tudíž mi stačilo používat běžné šampóny z drogérky. Pěkně voní, vlasy po nich půl dne září a prostě se to tak má :)

Nicméně musela jsem je mýt téměř denně, protože byly na druhý den ihned mastné.

Brala jsem to jako rutinu a ani se nepozastavovala nad tím, že mě pravidelné usínání s mokrou hlavou nebaví.

Vzlet a pád

Největší období slávy zažily v těhotenství. Byly husté, zdravé a tolik se nemastily. Ovšem nic netrvá věčně, a tak tři měsíce po porodu přišel krutý pád.

Vlasů.

Na zem. Na postel. Do jídla. Všude.

Klasický poporodní scénář, který zažije asi většina novopečených maminek (jako by té nepohodlnosti a stresu neměly málo, žejo…).

Po porodu spolu s vlasy odchází ještě jedna věc. A tou je čas na sebe, péči o svoje tělo, nebo relax. V deset jsem padala na hubu, takže jsem sprchu prostě zaspala. Nebo ještě líp, kdykoliv jsem vlezla do sprchy a pustila vodu, dcerka se probudila a začala brečet (to mi mimochodem dělá stále).

Potřebovala jsem nutně vyřešit jak si nemuset mýt hlavu tak často.

Kruh

Začala jsem studovat stránky o no-poo (no-shampoo) a přemýšlet jak se řešila hygiena vlasů kdysi, před šampóny. Díky četbě jsem se také začala víc a víc přesvědčovat o tom, že šampóny už používat nechci.

Tvoří totiž bludný kruh.

Silikony, které šampóny obsahují kvůli lesku, vlas obalí, ten kvůli obalu přestane přirozeně regulovat mazotok a přestane dýchat . Výsledkem jsou nezdravé a velmi brzo mastné vlasy, volající zpátky po silikonech, které je znovu uhladí a na chvíli spraví.

Hardcore úroveň

Nejvyšším levelem idey no-poo je mytí jenom vodou (přítel to už léta praktikuje a je spokojený), ovšem tato varianta obsahuje skousnutí nepříjemného období (i několika měsíců!), kdy člověk má tak mastné vlasy, že vypadá jako zmoklé kuře nebo minimálně jako pubertální fanoušek heavy metalu.

To není nic pro mě. Na svém vzhledu si nechávám záležet a nezvládla bych na sebe ani pohled do zrcadla, natož to nepříjemné svědění pokožky hlavy, které mastné vlasy doprovází.

Mýdlová pěna

Zkusila jsem tedy level začátečník- mytí tuhým mýdlem na vlasy (značky Naturinka).

Ze začátku jsem byla nadšená a vypadalo to na úspěch. Vlasy se vydržely nemastit trochu déle, avšak ten pocit při a po umytí nebyl ono - vlasy jsou po něm jakoby drsné.

Mýdlo má totiž zásadité Ph a ideálně je, si po něm hlavu opláchnout vodou s octem nebo citrónem.

Citróny doma denně nemáme, ocet už beztak doma používám na všechno (o tom v jiném článku) a jeho vůně mi už leze krkem, natož na vlasech...

Nadešlo tedy období mytí vlasů na střídačku- sem tam mýdlem, sem tam šampónem. Vysledky byly uspokojivé, ale pořád to ještě nevyřadilo šampón z mé poličky v koupelně.

A vítězem se stává...

Byla jsem tedy nucená zkusit level pokročilý – mytí žitnou moukou.

Dlouho mi trvalo se k tomu přesvědčit, měla jsem spoustu předsudků a škatulek („Vzdyť přece nejsem až taková lesana, abych si na hlavu patlala mouku!“ apod.).

Když jsem si ji nakonec koupila, počkala si stejně pár týdnů ve špajzu, než jsem se ji odhodlala použít.

No a pak jsem ji konečně vyzkoušela a od té doby už nepoužívám nic jiného. Láska na první umytí!

Vlasy jsou krásné, lesklé, zdravé a silné. A hlavně: teď po půl roce, mi stačí si mýt vlasy jen jednou za týden (což se mi naposledy stalo, tak v deseti letech)“!

Navíc žitná mouka:

• stojí téměř nula, nula prdlačky v porovonání se šampóny

• je ekologická a zero waste, protože je v papírovém obalu (a jedno balení vydrží déle než půl roku)

• přírodní

A jak na to?

V malé misce si rozmíchám tak dvě vrchovaté lžíce žitné mouky a zaliji ji vodou tak, aby po zamíchání vznikla hustá kašička, která se bude dobře nanášet na vlasy.

Misku si vezmu do sprchy, namočím vlasy vodou a kašičku si na vlasy napatlám. Nejde to tak hladce jako s pěnivým šamponem, ale při troše snahy se to dá zvládnout.

Nechám mouku ve vlasech zatímco si umyju, nu a potom už jen smývám. To je asi nejblbější část. Je potřeba fakt důkladně a dlouho vlasy proplachovat.

Je dost možné, že trocha mouky na vlasech zůstane (v podobě drobných zrníček). Ty je třeba vyčesat. Mě se nejvíc osvědčil kartáč z kančícch štětin.

Kromě toho, že skvěle češe, umí rozprostřít maz po celém vlasu, takže když cítím, že se vlasy začínají trochu mastit, stačí je párkrát pročesat a jsou zase lepší.

Jsem moc ráda, že mi mouka funguje, protože vyřešila 3 mouchy jednou ranou – zero waste šampón, péči bez chemie a frekvenci mytí. Nemluvě o kvalitě vlasů.

Ta se ještě hodně zlepšila po tom, co jsem začala používat hennu, ale to už je na další článek :)

#nopoo #ekodomácnost #zerowaste